70900 NG - Dalekohled BRESSER - Bezplatný návod k obsluze

NÁVOD K OBSLUZE 70900 NG BRESSER

Díly teleskopu: (obr. 1–3) 1 Tubus teleskopu 2 Hledáček 3 Rektikační šrouby hledáčku 4 Otvor tubusu 5 Objektiv 6 Přídržný kroužek okuláru 7 Zaostřovací kolečko 8 Držák tubusu 9 Hlava stativu (s kolébkou pólové výšky a montáží) 10 Odkládací plocha pro příslušenství 11 Aretační příchytky (na stativu) 12 Přidržovací třmen (na příčné výztuze) pro odkládací plochu 13 Nohy stativu 14 Ohebný hřídel (dlouhý) 15 Ohebný hřídel (krátký) 16 Pavouk stativu 17 Tyč pro nastavení zeměpisné šířky 18 3 okuláry (Ø 31,7 mm resp. 11/4”): f = 20 mm, f = 12 mm, f = 4 mm 19 Zenitové zrcadlo 20 Převracející čočka 1,5x FÁZE I – Postavení

2. Všeobecné informace k postavení,

stanoviště Než začneš s postavením, zvol si pro teleskop vhodné stanoviště. Pomůže ti, jestliže přístroj postavíš na takovém místě, kde budeš mít dobrý výhled na oblohu, stabilní podklad a dostatek místa. Důležité: Všechny šrouby utahuj jen rukou a vyvaruj se jejich překroucení.

Vezmi trojnohý stativ a postav jej svisle, pat- kami stativu dolů. Nyní uchop dvě nohy sta- tivu (13) a opatrně je od sebe odtahuj až do úplně rozevřené polohy. Celá váha stativu při- tom spočívá na jedné noze. Následně stativ postav rovně.

Díly na přídržném kroužku okuláru (obr. 8) 21 Svěrný šroub 21a Ochranná krytka Díly na zenitovém zrcadle (obr. 9) 22 Svěrný šroub Díly na hledáčku (obr. 10) 23 Přední objímka čoček (objektiv) 23a Pojistný kroužek objektivu 24 Držák hledáčku Díly na tubusu (obr. 12) 25 Ochranná krytka Osa s ohebným hřídelem (obr. 13) 26,27 Svěrný šroub ohebného hřídele Kolébka pólové výšky (obr. 14) 28 Svěrný šroub pro pólovou výšku 29 Tyč pro nastavení zeměpisné šířky 30 Nakláněcí deska Díly montáže (obr. 15) 26 Ohebný hřídel (pro hodinovou osu, ke sledování) 27 Ohebný hřídel (pro deklinační osu) 31 Svislé sevření 31a Deklinační osa 32 Rybinový adaptér 33 Vodorovné sevření90 Uvolni tři aretační sponky (11) (obr. 1 + 4) na nohách stativu, každou nohu vytáhni na po- třebnou délku (viz obr. 4), zavři aretační spon- ky a stativ postav na pevný podklad v úrovni terénu. TIP: Při vodorovném postavení stativu ti může pomoci malá vodováha na odkládací plo- še pro příslušenství.

4. Montáž odkládací plochy

Odkládací plocha pro příslušenství (10) (obr. 1 + 3) se nastrčí doprostřed na pavouk stativu plochou stranou dolů (16) (obr. 1) a namontu- je se pootočením o 60° ve směru hodinových ručiček (obr. 5).

Tři výstupky odkládací plochy musí být naproti přídržným třmenům (12) (obr. 1 + 3) příčných výztuh a zaskočit do nich Je-li to potřebné, zatlač pavouk stativu trochu dolů.

Pro montáž tubusu teleskopu (1) (obr. 1) uvolni závěrný šroub objímky tubusu (8) (obr.

Polož tubus centricky do držáku a objímku zase zaklapni. Závěrný šroub na držáku utáh- ni rukou. Tubus včetně držáku, s otvorem objektivu v označeném směru (značka N na hlavě stativu, šipka Sever a vyobrazení teleskopu na montá- ži) polož na montáž. Poté připevni držák tubu- su svěrným šroubem rybinového adaptéru na hlavu montáže (obr. 7).

Pro teleskop máš v základním vybavení k dis- pozici tři okuláry (18) (obr. 2) a jedno zenitové zrcadlo (19) (obr. 2). Pomocí okulárů určíš zvětšení teleskopu. Před nasazením okulárů a zenitového zrcadla odstraň ochrannou krytku (21a) z přídržné- ho kroužku okuláru (6) (obr. 1). Povol svěrné šrouby (21) na přídržném kroužku okuláru a nejdřív dovnitř zastrč zenitové zrcadlo. Svěrný šroub (21) pak zase utáhni.

Na držáku hledáčku se nacházejí rektikační šrouby hledáčku (3) (obr. 1): dva svěrné šrou- by (černé) a jeden odpružený pojistný šroub (stříbrný). Svěrné šrouby (černé) je nutno rov- noměrně zašroubovat tak hluboko, aby přitom byl cítit odpor; pak je hledáček pojištěný. Než zahájíš pozorování, musíš rektikovat hle- dáček, což znamená, že hledáček a hlavní te- leskop musí ukazovat přesně na tutéž pozici. Při vyrovnávání postupuj následujícím způso- bem: Vezmi okulár 20 mm, zasaď jej do zenitového zrcadla a hlavní teleskop nasměruj na pozem- ní objekt, který se dá snadno nalézt (obr. 11, např. na špičku kostelní věže nebo střešní štít nějakého domu). Vzdálenost by měla být nej- méně 200–300 m. Objekt umísti přesně do středu zorného pole okuláru. Zobrazení je sice vzpřímené, avšak stranově obrácené. Naproti tomu v hledáčku je zobra- zení vzpřímené a stranově správné. Nyní otáčej (doprava/doleva) jedním ze dvou svěrných šroubů hledáčku a neustále se přitom dívej hledáčkem. Toto prováděj tak dlouho, dokud nitkový kříž hledáčku přesně nedosáhne pozice, která odpovídá pohledu okulárem hlavního teleskopu. Zaostření hledáčku: Otoč přední objímku čoček (23) jednu až dvě otáčky doleva. Nyní můžeš přestavit samotný pojistný kroužek (23a).

Následně stejným způsobem upevníš povole- ním a sevřením svěrných šroubů (22) okulár 20 mm v zenitovém zrcadle.

Dej pozor, aby očnice okuláru směřovala svis- le nahoru. Usnadňuje to pozorování. Jinak povol svěrný šroub (21) na přídržném krouž- ku okuláru a zenitové zrcadlo do této polohy natoč.

7. Montáž a vyrovnání hledáčku

Nasuň úplně patku držáku hledáčku (24) do základny držáku hledáčku na tubusu telesko- pu (obr. 10). Držák hledáčku zaskočí. Dej pozor na to, aby objektiv hledáčku směřoval k přednímu otvoru tubusu.

d92 FÁZE II – Použití teleskopu

1. Manipulace pomocí montáže

Tvůj teleskop je vybavený montáží, která umožňuje dva druhy pozorování. A: Azimutální = ideální pro pozemní pozoro- vání (terestrické pozorování) B: Paralaktické = ideální pro nebeská pozo- rování (astronomická pozorování)

Ad A: Při azimutálním postavení se teleskop naklání ve vodorovném a svislém směru.

Pro usnadnění přesného nastavení deklinační a rektascenční (hodinové) osy se na určené držáky obou os nasazují ohebné hřídele.

Dlouhý ohebný hřídel (14) (obr. 1) se montuje rovnoběžně s tubusem teleskopu. Upevňuje se svěrným šroubem (16, 17) v místě zářezu na ose. Krátký ohebný hřídel (15) (obr. 1) se montuje bočně. Upevňuje se svěrným šroubem (16,

17) v místě zářezu na ose. Teleskop je nyní

připraven k použití. Dívej se hledáčkem a zaostři na nějaký vzdále- ný objekt. Jedním nebo druhým směrem otá- čej přední objímkou čoček (23), dokud se ob- jekt nebude jevit ostrý. Nyní zašroubuj pojistný kroužek (23a) směrem k objímce čoček.

Na ochranu vnitřku teleskopu před prachem a nečistotami je otvor tubusu chráněný ochran- nou krytkou (25). Ochranná krytka (21) se rovněž nachází na přídržném kroužku okuláru (6) (obr. 1).

Před pozorováním obě krytky z otvorů sundej.93

astronomickým pozorováním. die Dunkelheit gewöhnen. Nach ca. 20 Mi- nuten kannst du dann mit der Astro-Beobach- tung beginnen. Pozorování neprováděj z uzavřených místnos- tí. Asi 30 minut před začátkem pozorování po- stav teleskop s příslušenstvím na stanoviště, aby se vyrovnaly teploty v tubusu. Dále bys měl dbát na to, aby teleskop stál na stabilním terénním podkladu

Povol svěrný šroub pólové výšky (28) a pod- le stupnice nakláněcí desku (32) zhruba na- stav tyčí pro nastavení zeměpisné šířky (29) na stupeň zeměpisné šířky svého stanoviště (v Německu asi 50°). Nastav trojnohý stativ značkou severu (N) směrem k severu. Horní strana nakláněcí desky rovněž ukazuje k se- veru. Tyč pro nastavení zeměpisné šířku smě- řuje k jihu.

4. Nastavení zeměpisné šířky

V automapě, v atlasu nebo na Internetu si zjisti zeměpisnou šířku svého pozorovacího stano- viště. Německo leží mezi 54° (Flensburg) a 48° (Mnichov) severní zeměpisné šířky. Nyní povol svěrný šroub pólové výšky (28) a nakláněj nakláněcí desku (32), dokud nebude číslo, které je na tyči pro nastavení zeměpisné šířky (29) u sevření, odpovídat zeměpisné šíř- ce tvého stanoviště (např. 51°). TIP: Přesnou zeměpisnou šířku svého pozorovací- ho stanoviště najdeš v atlase vždy na pravém nebo levém okraji zeměpisné mapy. Informa- ce rovněž získáš u městské správy, na katast- rálním úřadu anebo na Internetu: Např. na ad- rese www.heavens-above.com. Zde můžeš v položce „Anonymous user > Select“ zvolit svoji zem; data se pak zobrazí.

5. Konečné vyrovnání

Otoč deklinační osu (8) včetně držáku tele- skopu o 90° nahoru (bílé šipky vepředu na montáži budou vzájemně proti sobě). Usaď správně tubus (viz vyobrazení tubusu a šipku Sever) do držáku a utáhni svěrný šroub. Vý- tah okuláru teleskopu nyní směřuje k zemi a objektiv ukazuje směrem k Polárce. Povol po sobě sevření tyče pro nastavení zeměpis- né šířky a deklinační osu a umísti Polárku do středu zorného pole okuláru. Poté sevření zase utáhni. Trojnohým stativem se už nesmí pohybovat ani jej přestavovat, protože by se nastavení ztratilo. Teleskop je nyní správně vyrovnaný. Povol svěrný šroub pólové výšky (28) a snižuj nakláněcí desku (30), dokud nebude vodo- rovná (tzn. až na doraz). Svěrný šroub pólové výšky opět utáhni. Povol svislé sevření (31) a nastav tubus vodo- rovně. Sevření zase utáhni.

Teleskop se nyní může otáčením obou oheb- ných hřídelů (14, 15) (obr. 1) pohybovat vodo- rovně a svisle. Ad B: Viz kapitola (3–11).

2. Postavení (v noci)

Pro mnohá pozorování je důležité temné sta- noviště, protože rušivá světla (žárovky, pouliční svítilny) značně zhoršují ostrost detailů obrazu teleskopu. Když přejdeš z osvětlené místnosti pod širou oblohu, musí si tvé oči nejprve zvyknout na tmu. Asi po 20 minutách pak můžeš začít s94

Případně teď můžeš pomocí ohebných hří- delů teleskop na hvězdu přesněji vyrovnat a zaostřovacím kolečkem (7) (obr. 1) provést nastavení ostrosti obrazu. Dále můžeš výměnou okuláru (s menší ohnis- kovou vzdáleností) nastavit větší zvětšení. Měj ale na paměti, že zvětšení hvězd je sotva po- zorovatelné. TIP: Okuláry jsou k oku přivrácené čočkové systé- my. Okulárem se zachycuje v ohnisku objekti- vu vznikající obraz, tzn. zviditelňuje se a ještě se zvětšuje. Pro dosažení různých zvětšení je zapotřebí mít okuláry s různými ohniskovými vzdálenostmi. Tato procedura je nezbytná, aby bylo možné sledování nebeských těles.

6. Sledovací resp. pozorovací poloha

Povol svislé sevření (8) a skloň tubus telesko- pu o 90° dolů. Povol vodorovné sevření (33) a otoč teleskop o 180° doprava resp. doleva, aby čočka ob- jektivu směřovala k obloze. Všechna sevření zase utáhni, aby se mohlo provádět sledování pomocí ohebného hříde- le. Ručním ovládáním hodinové osy (rektascenč- ní osy, osy R.A.) přes ohebný hřídel (26) se kompenzuje otáčení Země, takže nastavený objekt stále zůstává v zorném poli okuláru. Pokud chceš přejít na jiný objekt, povol se- vření, natoč tubus do patřičného směru a se- vření zase utáhni. Jemné nastavení se zase provede pomocí ohebných hřídelů (14, 15) (obr. 1).

Teleskop je nyní zhruba vyrovnaný a nastave- ný. Chceš-li dosáhnout pohodlné polohy pro po- zorování, povol opatrně šroub objímky tubusu (8) (obr. 1), aby bylo možné tubusem telesko- pu otáčet. Umísti okulár a hledáček do takové polohy, z níž můžeš pohodlně pozorovat. Jemné vyrovnání se provede pomocí hledáč- ku (2). Podívej se hledáčkem a pokus se na- stavit např. Polárku (obr. 16) doprostřed nit- kového kříže hledáčku (obr. 17). Při přesném nastavení ti pomůže hřídel hodinové osy (26) a hřídel deklinační osy (27).

Po nastavení Polárky v hledáčku uvidíš – když se nyní podíváš okulárem – Polárku v telesko- pu.95

Každé pozorování začni s okulárem s menším zvětšením (= s velkou ohniskovou vzdáleností, např. 20 mm).

9. Vyhledávání hvězd

Na začátku ti bude připadat orientace na hvězdné obloze určitě obtížná, protože hvězdy a souhvězdí jsou stále v pohybu a svoji polohu na nebi mění v závislosti na roční době, datu a času Výjimku tvoří Polárka. Prochází jí (takřka přes- ně) prodloužená polární osa Země. Takzvaný nebeský severní pól představuje počáteční bod všech hvězdných map. Zenitové zrcadlo (19) (obr. 2) způsobuje ob- rácení obrazu (zrcadlově obrácený obraz) a používá se jen k pozorování oblohy. Aby byl vidět stranově správný a vzpřímený obraz, musíš použít dodanou převracející čoč- ku. Povol svěrný šroub (21) a vyndej zenitové zrca- dlo z přídržného kroužku okuláru (6) (obr. 1). Do přídržného kroužku okuláru vlož převrace- jící čočku (20) (obr. 2) a svěrný šroub zase ru- kou utáhni. Potom vlož do otvoru převracející čočky okulár (např. f = 20 mm) a svěrný šroub tam utáhni. Ohnisková vzdálenost teleskopu : ohnisková vzdálenost okuláru = zvětšení Tudíž počítejme: 900 mm : 20 mm = 45x 900 mm : 12 mm = 75x 900 mm : 4 mm = 225x Hinweis: Na výkrese (obr. 18) vidíš některá známá sou- hvězdí a uspořádání hvězd, jež jsou vidět po celý rok. Uspořádání souhvězdí ovšem závisí na datu a čase. Máš-li teleskop vyrovnaný na některou z těch- to hvězd, pak zjistíš, že po krátké době ze zor- ného pole okuláru zmizela. Pro kompenzaci tohoto jevu´použiješ ohebný hřídel (17) hodi- nové osy a teleskop bude zdánlivou dráhu této hvězdy sledovat.

K teleskopu jsou v základním vybavení přilože- ny tři okuláry (18) (obr. 2). Výměnou okulárů určíš zvětšení teleskopu.96

11. Demontáž teleskopu

Po snad zajímavém a úspěšném pozorování doporučujeme uložit celý teleskop v suché a dobře větrané místnosti. Nezapomeň nasadit na přední otvor tubusu a do přídržného krouž- ku okuláru ochranné krytky. Také všechny okuláry a optické díly příslušenství by měly být uloženy ve svých příslušných obalech. TIP: Pro astronomická pozorování se převracející čočka nehodí. V těchto případech pracuj jen se zenitovým zrcadlem a okulárem. Pro po- zemní pozorování a pozorování přírody můžeš použít převracející čočku s okulárem. Závada Náprava Žádný obraz Odstraň protiprachovou ochrannou krytku z otvoru objektivu Neostrý obraz Zaostřovacím kolečkem proveď nastavení ostrosti Není možné nastavení ostrosti Počkej na vyrovnání teplot (asi 30 minut) Špatný obraz Nikdy nepozoruj přes okenní tabuli Objekt pozorování je viditelný v hledáčku, avšak nikoli v teleskopu Rektikuj hledáček (viz kapitola 7) Těžký chod při sledování os pomocí hřídelů Vyrovnej teleskop I přes použití zenitového zrcadla je obraz „šikmý” Násadec okuláru musí být v zenitovém zrca- dle vyrovnaný kolmo Odstraňování závad:97

• Dvoučočkový systém objektivu (achromát) ze skleněného materiálu

• Azimutální montáž s kolébkou pólové výšky (optimalizovaný systém montáže s ohebný- mi hřídeli)

• Zvětšení: 45x – 337,5x

• Průměr objektivu: 70 mm

• Ohnisková vzdálenost: 900 mm

• Převracející čočka 1,5x

• Výškově přestavitelný hliníkový stativ

2. Možné objekty pozorování:

V následujícím textu jsme pro tebe vyhledali některá zajímavá nebeská tělesa a hvězdoku- py. Na příslušných obrázcích na konci návodu můžeš vidět, jak za dobré viditelnosti objekty uvidíš teleskopem s dodanými okuláry. Měsíc Měsíc je jedinou přirozenou družicí Země. (obr. 19) Průměr: 3 476 km Vzdálenost: asi 384 400 km Měsíc je znám od prehistorických dob. Po Slunci je to druhý nejjasnější objekt na obloze. Protože Měsíc oběhne okolo Země jednou za měsíc, mění se stále úhel mezi Zemí, Měsícem a Sluncem; je to vidět na cyklech fází Měsíce. Doba mezi dvěma po sobě následujícími fáze- mi novu činí asi 29,5 dne (709 hodin). Mlhovina v Orionu (M 42) M 42 v souhvězdí Orion (obr. 20) Vzdálenost: 1 344 světelných let od Země Při vzdálenosti asi 1 344 světelných let je ml- hovina v Orionu (Messier 42, zkráceně M 42) nejjasnější difúzní mlhovinou na obloze – je vi- ditelná pouhým okem a je vděčným objektem pro teleskopy všech velikostí, od nejmenších polních kukátek až po největší pozemní obser- vatoře a Hubbleův vesmírný dalekohled. Jedná se o hlavní část daleko většího mračna z plynného vodíku a prachu, které se více než 10 stupni rozprostírá přes polovinu souhvězdí Orion. Rozlehlost tohoto mohutného mračna činí několik stovek světelných let. Prstencová mlhovina v souhvězdí Lyry (M 57) M 57 v souhvězdí Lyry (obr. 21) Vzdálenost: 2 412 světelných let od Země Slavná prstencová mlhovina M 57 v souhvězdí Lyry se často považuje za prototyp planetární mlhoviny; patří mez skvosty letní oblohy se- verní polokoule. Novější šetření ukázala, že se se vší pravděpodobností jedná o prstenec (torus) z jasně svítící hmoty, která obklopuje centrální hvězdu (viditelnou jen většími tele- skopy) a nikoli o kulovitou nebo elipsoidální plynovou strukturu. Pokud bychom prstenco- vou mlhovinu pozorovali ze strany, podobala by se mlhovině Činka (M 27). V případě toho- to objektu se díváme přesně na pól mlhoviny.98 Mlhovina Činka v souhvězdí Lištička (M 27) M 27 v souhvězdí Lištičky (obr. 22) Vzdálenost: 1 360 světelných let Mlhovina Činka (M 27) v souhvězdí Lištička byla vůbec první planetární mlhovina, která byla objevena. Tuto novou a fascinující třídu objektů objevil 12. července 1764 Charles Messier. My vidíme tento objekt skoro přes- ně z jeho ekvatoriální roviny. Pokud bychom mlhovinu Činka viděli z pólu, měla by pravdě- podobně tvar prstence a pohled na ni by byl podobný tomu, jaký známe u prstencové ml- hoviny M 57. Díky svému jasu je tento objekt viditelný už za nikoli optimálních povětrnost- ních podmínek. f=20 mm f=12 mm f=4 mm Měsíc Mlhovina v Orionu (M 42) Prstencová mlhovina v souhvězdí Lyry (M 57) Mlhovina Činka v souhvězdí Lištička (M 27)

Následne pripevníš tým istým spôsobom - otvorením a zatvorením uťahovacích skrutiek (22) 20 mm okulár v prevratnom hranole.

11. Demontáž teleskopu

• Systém objektívov s dvomi šošovkami (achromatickými) zo skleneného materiálu

2. Možné pozorované objekty: